Farní Tábor 2011 – Náměšť nad Oslavou 4. – 17. 7.

Dnešním dnem – neděle asi hodinu po návratu domů – se do našich pamětí nesmazatelně zapsalo.: “Toto společenství a atmosféra mezi námi zůstane navzdory tomu, že čas utíká čím dál rychleji. Nebylo to snad včera, kdy jsme přijeli?” Je opravdu zajímavé, že když člověk prožije řadu zážitků v  kruhu dobrých lidí, kteří si pomáhají, utíkají dny rychlostí jen těžko uvěřitelnou.

Podívejte se na několik fotografií z tábora 🙂

Přečtěte si více…

První skok, nic netušící děti, přenesl do Starověkého Říma, kde je uprostřed noci vzbudila dobrosrdečná Římanka, které se bezobčanských nalezenců zželelo a posílá je na stezku Legionářů, má to ale háček, před Caesarem ani slovo! Na tuto stezku může jen řádný Říman! A to, těchto šestnáct nalezenců rozhodně nebylo, přesto po předvedené odvaze byl každý pasován na “držitele meče”.V tu chvíli už si určitě všechny děti říkaly, že celotáborová hra se týká Říma v prvním století před naším letopočtem, kdyby věděly…

Hned ráno se sám velký Caesar dozvídá o nových přistěhovalcích a rozhodne se je poctít osobní návštěvou, jenže nic není jen tak, co má Caesar za lubem? Děti se to dozvídají vzápětí z jeho úst zazní rozkaz, že musejí získat římské občanství. Spravedlivý Caesar se nechce nad nikým povyšovat. To je výzva! A tak děti čekalo běhání po úřadech, domlouvání s  protivnými úředníky,chybné databáze a velké fronty. I když se občas pořádně zapotily, všechno zvládly a Caesarův nos se zvětšoval pýchou na svůj nový lid. Aby dokázal, že co slíbil, dodrží, zve je na zábavný program, který pro ně sám sestavil. Uprostřed zábavy se však objevil posel, nesoucí špatné zprávy.

Galové znovu útočí na tak oslabený Řím, zkroušený Caesar žádá o pomoc své nové přátele a u svého nejvěrnějšího generála začíná výcvik. Galové jsou skvělí námořníci, povede se dětem potopit jejich lodě? A pak vysílení z námořních bojů, ještě zahnat tlupu Galů na souši? Caesar do nich vložil velké naděje… “Galové jsou na ústupu! Děkuji!” Byla první slova, která děti slyšely, když je opět navštívil Caesar. “A teď na vaši počest vyhlašuji deset dnů oslav! Noste na stůl!”clanky

Ráno se však probouzí a Řím je pryč…

Budíček, rozcvička. Při návratu zjišťujeme, že jsme se probudili v Africe?! Emil Holub a jeho posádka: „Co tu děláte? Kdyť já jsem objevil první Afriku, první čech na území“. „Je to zvláštní? Jak je to možné?“ si každý z nás kladl otázky. Emil nás stále učil nové věci, když za dva dny se opět přesunujeme…

Egypt:

Všichni se radují, pijí a hodují na počest jimi uctívaného dobrotivého panovníka Usira a jeho věrné manželky Eset. Zrak všech přítomných se upře na Setha, jež si vyžádal pozornost. Podlézavými slůvky se snaží zapůsobit a předává Usirovi velkolepý dar, skvostný sarkofág. Lišácky ho nabádá k okamžitému vyzkoušení. Lest netušící Usir ulehá do sarkofágu a  Seth s krutým smíchem zavírá těžké víko. Schyluje se k hrůznému činu. Jeho pomocníci se chopili nebohé Eset, které není zděšený křik a  naříkání nic platné. Všichni přítomní jsou vyděšení a zmatení. Dav rozbouřeně křičí.

Seth vytahuje ohromnou sekeru a poháněn letitou nenávistí se pouští do sarkofágu. Sekera jej protíná jako by byl z  papíru! Jedna rána střídá druhou. Děti se konečně vzpamatují z původního šoku a vrhají se na Setha. Sethovi spojenci pustí zoufalou Eset a  odnáší zničený sarkofág. Je zřejmé, že pro Usira je pozdě. Egypt je bez panovníka… Co se bude dít dál?

Z deníku.:

V noci nás probudili, měli jsme se přesunovat do budoucnosti. Místo toho nás Rudolf II posílá hledat po lese umělce, od kterých získáváme podpisy. Vracíme se do tábora, i když nemáme podpisy všechny. Tábořiště je nějak zahaleno v dýmu, přistupujeme blíže, prosvítá nějaký paprsek červené barvy. Laser. Někdo vykřikuje : “Řeknete své ID, prokažte se Identifikátory.”

Na závěr si dovolím věnovat řádek poděkování všem, kteří se zasloužili o  to, že se tábor mohl uskutečnit. Zejména všem dětem, rodičům, paní doktorce Ráboňové, vedoucím, kteří vytvořili super tým, Kolpingově rodině a v neposlední řadě Otci Bohumilu.

Za tým vedoucích jejich momentální hlava Michael Kratochvíla