Jednou z věcí, která nás během celého týdne nejvíce těšila, bylo krásné mezigenerační propojení. Tým vedoucích tvořili lidé napříč generacemi. Nejmladší pomocnice v kuchyni měla teprve 12 let. Každý přiložil ruku k dílu podle svých možností a bylo nádherné sledovat, jak si starší i mladší navzájem pomáhají, inspirují se a společně vytvářejí prostředí, ve kterém se děti cítily bezpečně a přijímaně.
Celým týdnem nás provázelo téma Strom života. Příběh začínal v rajské zahradě, kde Strom života postupně ztrácel své světlo. Každý den se dětem podařilo zachránit jednu z hvězd, které stromu vracely jeho záři – důvěru, přátelství, statečnost, naději a radost. Program byl propojen s biblickými příběhy a každý den děti někdo navštívil. Setkaly se tak s Adamem a Evou, Jonášem, královnou Ester, svatým Petrem či Marií Magdalenou. Nechyběli ani archandělé Gabriel a Rafael a dokonce se dětem zjevil i sám Pán Bůh. Právě tato každodenní divadelní scénka pomáhala dětem lépe pochopit téma dne a vtáhla je do celého příběhu.
O nezapomenutelné zážitky rozhodně nebyla nouze. Největší úspěch sklidila hra Pašeráci, při které děti zachraňovaly velryby a s obrovským nadšením plnily nejrůznější úkoly. Velkou radost všem udělal příjezd místních hasičů. Děti si mohly prohlédnout hasičskou techniku a v horkém letním počasí si užily i pořádnou sprchu z hasičského vozu, která se stala jedním z vrcholů celého týdne.
Ve čtvrtek jsme společně s naším otcem Milanem putovali pěšky z Rudy k Třídvorskému lesnímu baru u Osové Bítýšky. Po společném obědě jsme se přesunuli ke Křížové cestě, kde jsme slavili mši svatou. Byl to krásný den plný společného putování a sdílení.
Přestože byl program pestrý a plný her, výletů i dobrodružství, tím nejcennějším nebylo nic z toho. Největším darem bylo zakusit, jak úžasně funguje naše farní společenství. Po celý týden jsme cítili podporu mnoha farníků, kteří tábor provázeli svými modlitbami. A stejně důležitá byla ochota všech, kteří neváhali pomoci tam, kde bylo potřeba – vedoucích, kuchařek, rodičů i všech dalších dobrovolníků, mých skvělých kamarádů.
Člověk sám mnoho nezmůže. Když ale kolem sebe má lidi, na které se může spolehnout, kteří pomohou bez ohledu na čas nebo vlastní pohodlí, mohou vznikat krásné věci. Právě to jsme během tohoto týdne prožili. Za to patří všem obrovské poděkování.
Děkuji všem, kteří se na letošním příměstském farním táboře podíleli – modlitbou, službou, podporou nebo třeba jen povzbuzením. Díky vám jsme mohli společně prožít týden plný radosti, přátelství, víry a nezapomenutelných zážitků. Věříme, že světlo Stromu života bude v dětech svítit ještě dlouho po skončení tábora.
Za celý tým, hlavní vedoucí Eva Fialová
Z webu velkabites.kolping.cz
Fotografie v galerii
