Pomazání nemocných

je posilující setkání s Kristem pro každého nemocného bez ohledu na to, zdali je nebo není v nebezpečí smrti.

Katechismus katolické církve říká:

Zvláštní dar Ducha Svatého. Základní milostí této svátosti je milost útěchy, pokoje a odvahy, aby člověk překonal potíže, které působí vážná nemoc nebo slabost stáří. Tato milost je darem Ducha Svatého, který obnovuje důvěru a víru v Boha a posiluje proti pokušením zlého ducha, to je proti pokušením malomyslnosti a úzkosti před smrtí. Tato podpora Pána prostřednictvím síly jeho Ducha chce přivést nemocného k uzdravení duše, ale i těla, je-li to Boží vůle. Kromě toho, „jestliže se dopustil hříchů, bude mu odpuštěno“ (Jak 5,15). (KKC 1520)

Spojení s Kristovým utrpením. Skrze milost této svátosti dostává nemocný sílu a dar spojit se mnohem důvěrněji s Kristovým utrpením: je jistým způsobem posvěcen, aby přinášel plody připodobněním k výkupnému utrpení Spasitele. Utrpení, následek dědičného hříchu, dostává nový smysl: stává se účastí na Ježíšově spasitelném díle. (KKC 1521)

Církevní milost. Nemocní, kteří přijímají tuto svátost a „dobrovolně se přidružují ke Kristovu utrpení a k jeho smrti“, jsou tak „prospěšní Božímu lidu“. Slavením této svátosti ve společenství svatých se církev přimlouvá za zlepšení stavu nemocného. A nemocný opět milostí této svátosti přispívá ze své strany k posvěcení církve a k dobru všech lidí, pro které církev trpí a obětuje se skrze Krista Bohu Otci. (KKC 1522)

Svátost nemocných se uděluje pokřtěným, kteří těžce onemocní, anebo zakouší těžkosti v důsledku stáří. Svátost může být přijímána vícekrát.

Kromě této svátosti nemocným, kteří z důvodu stáří nebo nemoci se nemohou zúčastňovat bohoslužeb, nabízíme svátost smíření a svaté přijímání. Pan farář navštěvuje nemocné, kteří se přihlásí. Návštěvy můžete objednat telefonický nebo osobně na faře. Při návštěvě kněze, který přijde s Eucharistií prosíme připravit stůl s bílým ubrusem, položit křížek a zapálit svíčku.

zpracoval P. Adam Lodek